Brdy mlhavé

Card image cap

Brdy mlhavé

DSCF5917Náš vandr o prvním květnovém víkendu roku 2014 byl z velké části poznamenán nepříznivým počasím - vydatný déšť, studený vítr, hustá mlha a nízké teploty, to byly naši nerozluční společníci po oba dva dni. I když, každé počasí má své klady a zápory, tak proč si stěžovat, že? Sice jsme toho z Brd moc neviděli, ale na druhou stranu - mlhavá kulisa měla také svoje kouzlo wink.

V pátek po poledni začínáme na Jedové hoře u Neřežína a těch několik dalších kilometrů, až k bývalé osadě Hrachoviště, nám na cestu ještě příjemně svítí sluníčko. Někde v dálce už ale slyšíme první hromy a tak je nám jasné, že slunečné počasí dlouho nevydrží. Po pár minutách, právě když přicházíme k pomníčku, který připomíná historii téhle vysídlené osady, už začínají z nebe padat první kapky. Zprvu to vypadá na nevinný májový deštík a s Hanzem se shodujem na tom, že půjdeme dál, ale během chvilky měníme názor a koukáme kam by jsme se před sílícím deštěm schovali. Moc možností není, vlastně jen jedna - velká stodola, která tu stojí jako jediná ze všech původních stavení. Je naštěstí otevřená, tak není co řešit. Střecha sice na první pohled velkou důvěru nebudí ( je v ní několik děr, kterými dovnitř protéká voda), ale suché místo se dá najít a to nám stačí. Asi po půl hodině déšť zeslábne, my přes sebe přehazujem ponča a můžeme pokračovat. Máme namířeno do okolí Velkého Jeskřipce.

DSCF5911

Pohoda nám však moc dlouho nevydrží, nedaleko Krejčovky už totiž opět leje jako z konve a jak začínáme stoupat výš a výš, přidává se k tomu i hustá mlha, ta se nás pak drží až do poledne druhého dne. Pončo je sice hezká věc, ochrání vám skoro celé tělo i s báglem před deštěm, ale problém je v tom slůvku " skoro ". Všechna voda totiž stéká na nekryté nohy a když jdete v dešti nějakou tu hodinu, máte je pak od kolen dolů úplně mokré. Ve finále i ta ponča lehce promokla a tak máme o večerní zábavu postaráno - najít někde suché místo na přespání a hlavně se ještě před spaním nějak usušit, protože lézt do spacáků takhle mokrý se nám zrovna nechce.

První problém, v podobě suchého místa na spaní, se vyřešil poměrně brzo. Na jednom z nedalekých vrcholů jsme po chvilce hledání objevili ve svahu jakousi " zemljanku ". Na poměry, které právě panovaly, docela luxus - střecha nad hlavou zaručovala, že dneska budeme spát v suchu a to je hlavní. Zbývalo vyřešit problém č. 2 a to bylo sušení našeho mokrého oblečení. Oheň bylo kde rozdělat, i dřeva ležela všude okolo spousta, ale po vydatném dešti bylo všechno dřevo na zemi i na stromech mokrý. Zachránila nás až opodál nalezená ruina jakési stavbičky, kde se povalovalo pár suchých latiček. Na první rozdělání ohně to stačilo a pak už jsme si další dřevo usušili a nakonec i to oblečení. Okolo desáté hodiny večer se ukládáme ke spánku, venku je hustá mlha, fouká studený vítr a teplota je jen 2 stupně nad nulou. Počasí se zřejmě rozhodlo dohnat to, co nestihlo během letošní zimy.

DSCF5958

Do rána se bohužel nic nezměnilo. Viditelnost díky mlze nulová, poprchává a pořád fouká nepříjemný vítr, a tak se nám z vyhřátých spacáků ani moc nechce. Chvilku ještě poleháváme, pak dáme něco malého ke snídani a okolo 9 hodiny odcházíme. Trvá to sotva půl hodiny a my se rázem ocitáme v úplně jiném světě, ve světě příkrých skalnatých srázů, polorozpadlých skalních bloků, vyvrácených a rozlámaných stromů, neprůchodných zarostlých cest, hotový prales. Tato místa v okolí Hřebenů působí sami o sobě dost " dramaticky " a dnešní mlhavé počasí tuto náladu ještě umocňuje.

DSCF5969

Prudkým svahem se prodíráme na samotný hřeben do míst, kde stojí staré vojenské pozorovatelny. Za příznivých povětrnostních podmínek se odtud nabízí krásné výhledy na celou Brdu i Starou Baštinu, my ale máme dnes smůlu, dohlédneme stěží na vrcholky stromů kousek pod náma sad. Hanz je trochu zklamaný, ještě tady nebyl a těšil se na něco nového, ale co se dá dělat, holt sem budem muset někdy ještě jednou. Prohlídnem si tedy alespoň zblízka poměrně rozlehlý systém pozorovatelen a úkrytů, trochu si odpočinem a pak se vydáváme pomalu na zpáteční cestu. Ta obtížnější část našeho dvoudeního vandru je za námi, teď už to máme až k Neřežínu pěkně z kopce. Nejdříve podél jednoho z bezejmenných přítoků Červeného potoka a pak okolo potoka samotného cesta rychle utíká, netrvá to dlouho a před námi se zaleskne hladina Velkého rybníka.

DSCF5977
Počasí je stále na draka a tak zvažujem, jestli se ještě máme pokusit rozdělat oheň. Hanz to předem vzdává, ale mě ještě ze včerejška zbylo na opékání, tak se vydávám hledat něco použitelného. Místní rybáři mi snad odpustí, ale jediné suché dřevo široko daleko jsem si musel vypůjčit u nich, v lese jsem neměl šanci, tak sorry chlapi redface. Zatímco já zápolím s rozdělávání ohně, Hanz zatím dotáčí ještě poslední záběry do našeho videa, tady konkrétně válící se mlhu na hladině rybníka. Tak si to jeho video, které náš mlhavý květnový vandr zachycuje, můžete prohlédnout :

Komentáře


Vyhledávání
O webu
Jsme parta lidí, kteří mají rádi přírodu a kteří mají především rádi Brdy. Proto převážnou část našeho volného času trávíme touláním se po tomhle krásném kousku naší krajiny. Využít každou volnou chvilku a ponořit se do nádherné a zatím ještě poměrně zachovalé přírody, prodírat se houštinami podél potoků, objevovat zastrčená místa, spát v boudě, v seníku, v nějaké ruině po vojácích nebo jen tak pod stromem, je naší touhou, touhou která nikdy neutichá.
Více o vzniku webu Brding.up4.cz P1130820
Facebook