Hrad Dršťka (Ronšperk) u Skořic

Card image cap

Hrad Dršťka (Ronšperk) u Skořic

P_20160630_142600Silnice vedoucí od Mirošova do Brd prochází vesnicí Skořicemi s vysoko položeným kostelem sv.Václava, pokračuje přes osadu Kreslovnu k lesu a míří na ves Kolvín, zaniklou před více jak šedesáti lety. Ve středověku tudy vedla stezka, překračující brdský prales směrem na Rožmitál. Na kraji lesa odbočuje vpravo od silnice stará cesta, zvolna klesající do údolí. Z terénu mezi Skořicemi a Kolvínem sem vybíhá úzký skalní hřbet, přecházející v řadu buližníkových skal a skalek. Ty posloužily někdy ve druhé polovině 13.století jako staveniště hradu, který pak po dvě století významně ovlivňoval život ve Skořicích a okolí.

Dobu, v níž hrad existoval jako panské sídlo a kdy zde žili lidé, určily archeologické nálezy. V rokycanském muzeu je totiž uloženo více než padesát střepů z nádob vyrobených z pálené hlíny a sesbíraných na hradišti, které nálezci do muzea odevzdali a přispěli tak k bližšímu poznání hradu. Archeologickými metodami byly pak zlomky keramiky datovány do období od druhé poloviny 13. století do první poloviny století 15. Střepy z nádobí tedy pomohly k určení časového úseku, kdy se na hradě vařilo a jedlo, to znamená období kdy byl hrad obýván. Co se názvu týče, podle jazykovědců vzniklo toto jméno buď podle tvaru skal připomínající drsný žaludek skotu nebo za staročeského slova " dřieštie ", označující řídké křoví, jímž byly skály původně porostlé. Od druhé poloviny 15. století tedy zůstává Drštka opuštěna a pomalu upadá do zapomnění. O její znovuobjevení se zasloužil až topograf J.G.Sommer roku 1838 a romantický badatel F.A.Heber, který roku 1846 ztotožnil zříceniny u Skořic, kde se říkávalo " Na hradě", s historickými zprávami o hradu Drštka. V té době zde ještě údajně stávala silná zeď vysoká přibližně 2,5 metru. Historik českých hradů profesor August Sedláček toto místo roku 1883 rovněž navštěvuje a nalézá zde pouze malý kousek zdi, zbytek zasypaného příkopu a spoustu kamení z rozpadlých zdí pod skalami.

P_20160630_142627Dispozice hradu vypadá z jeho zápisků asi takto: z poslední skalky, kde býval vchod, se šlo po mostě na druhou (zde se nacházelo předhradí) a třetí skalku, kde stával vlastní hrad - věž a nevelké, pravděpodobně dřevěné stavení. Rovněž připomíná, že na Drštku se v okolí v té době nelehko doptává, neboť se tu říkávalo " U hradu " či " Losumberk ". Toto pojmenování pravděpodobně vzniklo na přelomu 18. a 19. století, kdy z rozvojem hornictví a železářství sílí na Mirošovsku německý vliv (" los " - vyčnívající skalní útvar). Stavební podobou hradu se ve 30. letech minulého století rovněž zabýval skořický kronikář Václav Mulač. Dochoval se jeho půdorysný plánek hradiště a romantická kresba vzhledu hradu. Ten umístil hrad pouze na třetí skálu a do prostoru mezi ní a druhou skalou.

Poslední podrobný stavebně-historický průzkum se zaměřením zbytků hradu Drštky, který zde proběhl v roce 1994 prokázal, že pro stavbu hradu byly vybrány dva skalní bloky. Na prvním byla postavena hlavní stavba - věžovitý palác s přihrazeným dvorkem. Na druhém skalním bloku, vlastně na nejvyšší části, stála menší stavba, střežící případný přístup útočníků podél podlouhlé skály. Od této stavby skála kolmo padá do stísněného nádvoří, odkud bylo možné po stupňovitém skalním terénu vystoupat k hrazenému dvorku před věžovitým palácem na sousední skále. Ta je od další ze skal oddělena hlubokou průrvou, snad uměle prohloubenou, na způsob příkopu. P_20160630_142659_1Před linií skal se na rovném terénu nalézalo hospodářské zázemí hradu - poplužní dvůr. Dle dobových zvyklostí jej tvořilo několik dřevěných budov, které sloužily jako stáje, sýpky, seníky či obydlí pro čeleď. Dnes se již v místě nedochovaly žádné stopy. Lze snadno nalézt pouze 30 metrů dlouhou hráz rybníka, jenž byl součástí hradního hospodářství. Z těchto míst se do hradu dalo dojít už jen pěšky a to po další hrázi malé vodní nádržky, která nahrazovala na této straně hradu příkop. Zde se pravděpodobně nacházel na vyvýšeném dně proluky mezi oběma skalami vchod v hradbě, uzavírající malé nádvoří. Hradba byla vystavěna ze dřeva na způsob palisády. Ochranu hradu ještě tvořily kamenné valy a močál, který znesnadňoval přístup k hradním skalám.skalaNa nádvoří, pod kolmou skalní stěnou, se nacházela kovárna. Dokládají to nálezy železné strusky, učiněné v tomto prostoru již Václavem Mulačem. Z nádvoří bylo dále možno vystoupat k ohrazenému dvorku na nižším místě hlavní hradní skály. Z něj se dochovaly již jen nepatrné stopy rozesutého zdiva. Z jeho hradem mohli obránci v případě nebezpečí hájit přístup k věžovitému paláci, vlastnímu sídlu pána hradu. Z obytné věže se dochovaly asi 4 čtvereční metry zdiva a spolu s dalšími nepatrnými zbytky lze poměrně snadno odhadnout rozměry této stavby. Síla obvodové zdi činila 2,2 metru a věž měla lichoběžníkový půdorys o ploše přibližně 10 x 10 metrů. Druhou prokazatelnou stavbou na hradě je strážní věžka na protějším nižším skalisku, která byla dostupná pouze po žebříku umístěném v prostoru nádvoří. Věžice byla vystavěna na kamenných vyzdívkách vyplňující rozštěpy ve skále, ty tak vytvořily stavební prostor veliký přibližně 6 x 6 metrů. Zde byl vystavěn dřevěný objekt, který měl za úkol zabránit případným útočníkům v přístupu na skálu, z níž by bylo možné ostřelovat jinak nechráněné nádvoří hradu. Pro obtížný přístup byla nejspíše obsazována obránci jen v případě opravdového ohrožení.

zedHrad Drštka byl typickým rytířským sídlem 13. století a zdejší přírodní podmínky neumožňovaly jeho pozdější rozrůstání o další objekty, jak se to často stávalo u jiných podobných hradů. Zdá se, že ani ekonomická situace rytířů erbu berana, jejichž nevelké panství při staré stezce bez možnosti rozšíření, z jedné strany tísněné panstvím hradu Strašice a z druhé panstvím Homberka, nedovolovala rozsáhlejší přestavby stávajících hradních objektů. V době smrti posledního pána Břeňka z Drštky, byl hrad již pravděpodobně sešlý, dvůr u hradu již neexistoval (byl možná vypálen husity) a jeho noví majitelé měli svá pohodlnější a výstavnější sídla. Ekonomické zájmy tohoto místa nebyly prioritou nových pánů a tak starý hrad nechaly na pospas živlům a zubu času. Po opuštění tohoto místa lidmi vkročila do jejich stop příroda a vše postupně začaly pohlcovat stromy a křoviska...

mapy (8)

Text : P.Rožmberský, M.Novobolský Hrad Drštka u Skořic - edice zapomenuté hrady,tvrze a místa, Nadace České hrady 1995

Ilustrace : M.Novobilský

 

 

Komentáře


Vyhledávání
O webu
Jsme parta lidí, kteří mají rádi přírodu a kteří mají především rádi Brdy. Proto převážnou část našeho volného času trávíme touláním se po tomhle krásném kousku naší krajiny. Využít každou volnou chvilku a ponořit se do nádherné a zatím ještě poměrně zachovalé přírody, prodírat se houštinami podél potoků, objevovat zastrčená místa, spát v boudě, v seníku, v nějaké ruině po vojácích nebo jen tak pod stromem, je naší touhou, touhou která nikdy neutichá.
Více o vzniku webu Brding.up4.cz P1130820
Facebook