Příběh o čísle "6408"

Card image cap

Příběh o čísle "6408"

Uprostřed letošního léta jsme se společně s Lukym vydali do brdských lesů najít jeden opuštěný lesácký srub. Ani ve snu nás nenapadlo, že při jeho hledání zažijeme ještě jedno krásné překvapení navíc... Před několika lety jsme v jednom odlehlém a zapomenutém místě uprostřed Brd přespali ve starém, ale v té době stále ještě zachovalém srubu a tak jsme se letos rozhodli, že toto místo po dlouhé době navštívíme a srub se pokusíme najít. Jeho polohu si přibližně pamatujem a přestože půjdem tentokrát z opačné strany, nepředpokládali jsme nějaké větší komplikace při jeho hledání. Vše tak šlo zpočátku velice snadno, ale když se naše pátrání blížilo k závěru, samotný srub ne a ne najít. K lepší orientaci neprospělo ani to, že les za těch několik let změnil svojí podobu, kus lesa byl vykácen nebo naopak nově osázen a oplocen i nové lesní cesty vznikly, no prostě křižujem beznadějně les horem dolem a pomalu se smiřujem s tím, že pravděpodobně nic nenajdem. Ještě jedna šance, říkáme si a jdem se podívat na poslední místo asi 200 metrů vzdálené. Rozhlížíme se a ... opět nic! Tak to definitivně balíme a chystáme se na cestu zpátky. A právě v tom momentě, co se otáčíme, zůstáváme stát jako přikovaný! Přibližně 10 metrů před náma vidíme v koruně vzrostlého buku veliké hnízdo a v něm dva čápy černé. Hnízdo je tak důmyslně postavené, že je vidět právě jen z té strany, kde právě stojíme a z ostatních je kryté hustými větvemi. Proto jsme ho před chvílí minuli. V hnízdě jsou dva čápi a nedůvěřivě (pokud to mohu posoudit) se na mě a na Lukyho dívají. Totéž děláme i my a aby se ptáci nevyplašili a neodlétli, bráníme se sebemenšímu pohybu. Stojíme tam v úžasu snad 5 minut a vzájemně se s čápama nehybně pozorujem. Už jsem pomalu nabýval přesvědčení, že ti čápi na hnízdě jsou snad jen atrapou, protože se za celou dobu opravdu nehnuli ani o centimetr, ale Lukáš po chvilce malinko poodešel stranou, aby si je mohl lépe vyfotit a v tom jeden z nich lehounce otočil hlavou. Bylo to opravdu jen a jen o milimetry, stále zůstávali v nehybné pozici a bedlivě nás sledovali. S velikou opatrností tedy děláme několik fotografií i krátké video a přibližně po 10 minutách opouštíme místo tohoto nevšedního a překvapivého setkání. Při odchodu se ještě otáčíme a vidíme jak nás stále sledují a to až do okamžiku, kdy se jim ztrácíme za hustými větvemi okolních stromů. Tak to nás opravdu dostalo, bylo to naprosto úžasné. Pozorovat vzácné ptáky přímo takhle na hnízdě, tak to se nám ještě nepovedlo. Při naší zpáteční cestě navíc nacházíme i původní cíl naší výpravy- starý srub. I po těch letech tu stojí zachovalý a nezničený. Ten den jsme prostě měli veliké štěstí a nebo při nás stál sám brdský patron Fabián. Buď jedno nebo druhé, možná i obojí, tak ať tak, zde by prostě mohl být náš příběh o setkání s čápy šťastně ukončen. Jenže co ten titulek? - "Příběh s číslem 6408? ". Druhý den po návratu z lesa jsem si při zpracování  fotografií všimnul, že jeden z čápů má na pravé noze kroužek s identifikačním číslem 6408. V ten moment se pro mě z neznámého ptáka najednou stává čáp s vlastním "rodným" číslem a tak mě napadá, co se takhle trochu zajímat o podrobnosti z jeho dosavadního života? Musím se tady přiznat, že pátrání bylo docela vzrušující a nakonec mě přes různé instituce dovedlo až k panu Františku Pojerovi z AOPK, který spolupracuje s kroužkovací stanicí NM v Praze. Tento pán začátkem června osobně kroužkoval jak čápa s číslem 6408, tak i jeho tři sourozence přímo na hnízdě v Brdech. Další zajímavá skutečnost je, že toto hnízdo je pravidelně obsazováno již několik let po sobě. Letos v něm byla vysezena 4 malá čápata a dvě z nich č. 6408 a č.6409 byla už koncem července spatřena jak si společně hledají potravu SV od Berlína, tj. víc jak 300 km od svého rodného hnízda. Bohužel o pár dní později (13.8.2012) bylo mládě s číslem 6409 nalezeno mrtvé (pravděpodobně uhynulo na vysílení) na ostově Poel (západně od Rostocku) u jižního pobřeží Baltického moře. Zbylá dvě sourozenecká mláďata čísla 6408 zatím nebyla nikde zpozorována a nejsou o nich žádné informace. Tím tedy končím příběh o jednom nečekaném setkání s brdským čápem černým, který sice nemá jméno, ale má své "rodné" číslo, číslo 6408. Přejme mu úspěšný přelet do vzdálených zimovišť v Africe a příští jaro šťastný návrat do jeho rodných Brd.



Za spolupráci na článku děkuji panu Františku Pojerovi z AOPK i Kroužkovací stanici NM v Praze, sem lze rovněž posílat další poznatky o čápech černých spatřených v Brdech. Zajímavý článek od tohoto autora najdete v časopise VLS č.3 z roku 2012.

Komentáře


Petra dne 04.10.

Krásný zážitek, krásně převyprávěný..:-)


lezec dne 14.09.

Děkujeme a jsme rádi,že se naše příspěvky líbí :-).


Pavel dne 13.09.

Je pravděpodobný, že když pojedu na kole do vojenskýho prostoru (oblast Padrťských rybníků, Praha) mimo víkendy a svátky, narazim na nějakou hlídku , příslušníky armády nebo policii? Je ta oblast nějak hlídaná, nebo by to byla jenom náhoda, je to velkej risk? Dávají automaticky pokutu, nebo to spíš řeší nějakou domlovou? Co když potkám lesníky nebo myslivce, ti mi taky mohou dát pokutu? Díky

Asi mi nechcete takhle veřejně odpovídat, to chápu, mohu Vás poprosit o odpověď na mail? Jinak krásný stránky, super články i fotky a ten čáp, to je nádhera... Díky moc, Pavel.


Václav dne 11.09.

Nádherný článek o nádherném zážitku. Díky za to, že jste se s námi čtenáří vašeho Brdingu o tento zážitek podělil. A mimo to, mám dojem, že vedle Brdingu a Brdy Beer Bears ostatní brdské weby poněkud pospávají. Jen na těchto dvou stránkách vidím stále něco nového. Takže držím palce a přeji mnoho dalších úchvatných prožitků v brdských lesích všem členům vaší party.


Michaela dne 11.09.

Krásné! Moc zajímavý článek, díky za něj .Michaela


Vyhledávání
O webu
Jsme parta lidí, kteří mají rádi přírodu a kteří mají především rádi Brdy. Proto převážnou část našeho volného času trávíme touláním se po tomhle krásném kousku naší krajiny. Využít každou volnou chvilku a ponořit se do nádherné a zatím ještě poměrně zachovalé přírody, prodírat se houštinami podél potoků, objevovat zastrčená místa, spát v boudě, v seníku, v nějaké ruině po vojácích nebo jen tak pod stromem, je naší touhou, touhou která nikdy neutichá.
Více o vzniku webu Brding.up4.cz P1130820
Facebook