Trans Brdy I.

Card image cap

Trans Brdy I.

Nápad na projetí obou částí Brd ( Hřebenů i Středních) jsme nosili v hlavě už od minulého jara, ale pořád nám to nějak časově nevycházelo.

Až konečně začátkem června vše klaplo a my odjíždíme do Řevnice, kde začínáme náš Trans Brdy I. Ve vlaku ještě upřesňujem nějaké detaily ohledně trasy- směr, zastávky, délku atd. a po 10. hodině vystupujem na nádraží v Řevnicích. Proplétáme se uličkami města a vzápětí zamíříme vzhůru na brdský hřeben.



Několikakilometrové prudké stoupání hned na úvod prověřuje naší připravenost a zároveň nás zahřívá na "provozní teplotu". První pauzu si dáváme na Skalce, kde je stylový stánek i krásná vyhlídka na Mníšek. Je to poměrně brzo, ale na celých Hřebenech už jiná šance na občerstvení nebude, tak proč toho nevyužít.



Kofola s Margotkou doplňují energii a tak zanedlouho pokračujem. Držíme se červené TZ a ta nás dovádí příjemnou hřebenovkou jen s minimálním převýšením, ale bohužel bez možnosti výhledů, až k bývalé raketové základně " Klondajk ". Tady zůstáváme trochu zaskočeni, protože plot kolem tohoto vojenského areálu je nově opraven a všechny bývalé provizorní vstupy jsou zabezpečeny. Hanz je tím pádem velice zklamanej, byl totiž natěšenej na prohlídku této rozlehlé základny z mého vyprávění.

Já se tam před dvěma roky ještě bez problémů dostal, mohl si ho celý projít a prohlédnout si všechny zajímavé objekty (skladovací sila, podzemní bunkry i rampy pro radiolokátory). No nic, nasedáme tedy na kola a odjíždíme. Pod Klondajkem nás čeká trochu nepříjemnější úsek v podobě obnažených kořenů a kluzkých balvanů, přes které musíme přejet, ale to vše končí na křižovatce cest u Stožce a odtud (nejvyšší bod trasy Hřebenů 640 m.n.n.) už si vychutnáváme krásný dlouhý sjezd až do Hostomic.



Na nezáživné silnici z Hostomic do Jinců nás malinko pobaví tahle značka, no a po zhruba 7 kilometrech už nás vítají Jince, místo naší další " občerstvovačky ". V tuhle chvíli máme za sebou 45 kilometrů, před sebou dlouhé stoupání až na nejvyšší místo Brd a tak je čas si trochu odpočinout, najíst se a nabrat síly na další část naší trasy.



Po půl hodině vyrážíme dál a přes bývalou osadou Velcí vjíždíme do " našich ", tedy do Středních Brd. Táhlým stoupáním se dostáváme na Brdu a následně asfaltkou přes dopadovku až na rozcestí U křížku, kde se napojujem na Alianci. Ta nás svými serpentinami kolem Marininy studánky vyvede až k tockým pláním a po chvilce i na samý vrchol Brd. Jsme nejvýš co to jde, 865 m.n.m. a výš už to v Brdech nejde.



Jelikož lehce poprchává a viditelnost je bídná, ani se zde nezdržujem a pěšinou přes hustý les pokračujem dál směrem k  bývalé Carvánce. Po náhorní rovince a následném sjezdu kilometry rychle ubýhají a za malou chvilku se už blížíme k bývalé hájovně Bor. Tady zkoušíme novou zkratku, kdy těsně před boreckými loukami zahýbáme vlevo a téměř po vrstevnici vedenou cestou objíždíme nepříjemný stoupák od potoka pod hájovnou.



Když se napojujem na původní silnici, tak si libujem :-). Tohle se nám docela povedlo, většinou totiž máme se zkratkama špatné zkušenosti. Někdy dokonce bývají i delší než původní trasa :-)). Výjezd na hřeben Malého Toku zvládáme bez problémů a to je vlastně poslední větší stoupání, které na nás dneska čeká. Sv. Jana a meteověž na Praze jen rychle minem a následně si užíváme nejdelší klesání celého dne - sjezd z Prahy přes Roviny a Přední Zaběhlou na hráz Horejšího Padrťáku.



Poslední kilometry od rybníků už nás žene vidina skvělého jídla na míšovském grillu. Krkovice nebo kuřecí plátek tady prostě nemají chybu. Jsme tedy konečně v cíli našeho Trans Brdy a počítadlo kilometrů se zastavilo na čísle 85. Jíme, pijem, odpočíváme a zatímco Hanz končí a čeká na odvoz, mě to přeci jenom nedá a zvažuju, že to dojedu až domů. Chci překonat tu magickou 100. Doma pak spokojeně koukám na konečný součet, ten dělá 102,53 km.



Co dodat k téhle akci? Skvěle jsme si to užili, hodně jsme toho viděli a nakonec jsme se i ujistili, že ty " naše" Střední Brdy jsou mnohem hezčí než Hřebeny. Ale to je jen náš názor, nikomu ho nevnucujeme :-).

Komentáře


lezec dne 10.10.

Chyba to není.Ze Záběhlé vede samozřejmě asfaltka přímo na hráz Dolejšího rybníka,ale přes Altánskou cestu a cyklostezku se dá dojet i na hráz Hořejšího rybníka.Na videu je přejezd hráze vidět.


Standa dne 09.10.

Nemáte tam náhodou chybu? Z Prahy jste přes Roviny a Přední Záběhlou sjeli na hráz Dolejšího P. rybníka a ne Hořejšího, ne?


Jirka dne 04.10.

Super jízda. Všechny ty cesty a cestičky ve voj. prostoru mě vždy fascinovali. Na kole jsem si zatím troufnul nejdál z Hrádku přes Skořice, Padrť na Teslíny a zpět přes Míšov,Trokavec a Mirošov.

Na tenhle přejezd Brd bych si ještě netroufnul, ale možná někdy v budoucnu to dám.
Jinak super stránky, narazil jsem na ně náhodou. Dobrá inspirace. Ahoj.


lezec dne 20.08.

Díky za inspiraci.Jeli jsme to poprvé (proto ta jednička),ale určitě ne naposled.Moc se nám to líbilo a určitě tuhle akci někdy zopakujem. Budem rádi za další nápady.


Keroška dne 19.08.

Pěkný článek.Před lety jsme jeli prakticky tu samou cestu,super.Jen,pokud dobře pamatuji,jeli jsme od Řevnic ,Stožec,Aglaja, Kuchynka a Písky,pak nádhera Středních Brd,borůvky cestou ve velikosti malých třešní,atd,atd.Konečná byl Štítov :-).Jen už je to nějaký ten pátek,prakticky jsme cestou nikoho nepotkali,bylo to těsně po Sametové,průzkumovka dopadovek :-D,tenkrát vše dosti tajemné.Snad to ještě někdy zopakujeme....).


pavel dne 19.08.

Je to samozřejmě věc názoru, ale řekl bych, že jste se sjezdem od Stožce na Hostomice připravili o nejhezčí a nejzajímavější část Hřebenů i Brd na pravém břehu Litavky od Studeného vrchu (660m) s rozhlednou a super občerstvením (otevřeno každý víkend) přes Kuchyňku a třeba Písky do Čenkova a Jinec. (Mně samotnému také Hřebeny od Stožce až do Všenor taky připadají fádní a skoro o ničem. Teprve od sedla pod Hradcem už má konečně člověk pocit, že je v nějakých kopcích...).


Vyhledávání
O webu
Jsme parta lidí, kteří mají rádi přírodu a kteří mají především rádi Brdy. Proto převážnou část našeho volného času trávíme touláním se po tomhle krásném kousku naší krajiny. Využít každou volnou chvilku a ponořit se do nádherné a zatím ještě poměrně zachovalé přírody, prodírat se houštinami podél potoků, objevovat zastrčená místa, spát v boudě, v seníku, v nějaké ruině po vojácích nebo jen tak pod stromem, je naší touhou, touhou která nikdy neutichá.
Více o vzniku webu Brding.up4.cz P1130820
Facebook