Watzmann (Německo)

Card image cap

Watzmann (Německo)

Půl roku očekávaná a plánovaná akce je konečně tady. Já 3 dny volna, Ludva 3 dny volna, předpověď počasí pro alpskou oblast dokonalá, můžeme vyrazit. Neděle 2.10. 3 hodiny po půlnoci odjíždíme směr Železná Ruda - Deggendorf - Passau - Salzburg - Berchtesgaden. Náš cíl je výstup na horu Watzmann vysokou 2713 m.



Noční jízda přes Německo a Rakousko proběhla bez problémů a tak chviličku před 9 hodinou vystupujem v Berchtesgadenu na parkovišti. Nacházíme první otevřenou kavárnu a jdeme se trochu vzpružit dávkou kofeinu. Ranní kapučíno, azurové nebe a na říjen nezvyklé teplo nám ihned zlepšily náladu. Jdem si tedy ještě projít střed města, zajdem se podívat i do místního kostela, nesmí chybět samozřejmě nekolik fotografií a poté se pomalu přesouváme ke Königssee.

Davy turistů a problémy s hledáním parkování (je neděle a hezké počasí) nám náladu opět trochu pokazily, tak uděláme jen malou procházku podél jezera, nakoupíme několik suvenýrů pro naši Brdingpartu a popojíždíme do Ramsau, odkud budeme začínat náš výstup. Na ten se vydáváme zhruba v 15 hodin. Protože cesta na Watzmannhaus trvá přibližně 4 hodiny, měli by  jsme to pohodlně stihnout do tmy. Z předešlých horských akcí mám zkušenost, že časy uváděné na tabulkách jsou docela nadhodnocené. Hned od začátku se lesní pěšina pod našima nohama pěkně zvedá a tak poměrně rychle nabíráme výšku. Za hodinu jsme na Stuben Alm ve výšce necelých 1100 m.n.m. a dáváme si malou pauzu a svačinu. Už se před náma poprvé otvírají nádherné pohledy na okolní kopce, tak se pochopitelně i fotí.

Po chvilce se zvedáme a pokračujem dál. Cesta opět vede lesem a za další hodinu chůze přicházíme na Mitterkaser Alm ve výšce 1400 m.n.m. Tohle je nejkritičtější místo. Už je sice odtud vidět cíl dnešní cesty Watzmannhaus, ale čeká na nás největší převýšení během nejkratší vzdálenosti. Pěšina před náma neuvěřitelně "kličkuje" na pětistech výškových metrech. Chata nás ale přitahuje jako magnet a tak  po překonání Luďánovo menší krize, zhruba 100 metrů před cílem, shazujeme na louce před chatou bágly z našich zad. Je 10 minut po 18 hodině a to je o hodinu míň než bylo psáno na tabulce dole.

Velice slušný výkon oslavujem plechovkou Gambrinusu a jdeme si domluvit ubytování. Nehledě na konec víkendu, bude tu nocovat docela dost lidí, tipoval bych to tak na 100 až 12O, možná i víc. Počkáme si ještě na západ slunce a vzhledem k tomu, že Luděk spal před odjezdem 3 hodiny a já vůbec, jdem se narychlo opláchnout a okolo osmé večer usínáme. Budíček máme nachystaný na 6 hodinu. 10 hodin spánku! To se mi doma nepovede! Většina našich spolunocležníků taky vstává, tak je na pokoji docela zmatek. Někdo odchází na snídani, někdo balí a zhruba v půl sedmé značná část osazenstva chaty vyráží k vrcholu. Stále je ještě tma a při pohledu nahoru je možno vysoko ve stěně už několik blikajících čelovek na trase zahlídnout. Někdo jsi zřějmě přivstal.Nabíráme rychle výšku a zhruba za hodinu už nás vítají první paprsky slunce, výška 2300 m.n.m. Dál pokračujem přímo po hraně stěny, pomocí ocelových lan překonáváme malý skalní stupeň a přicházíme na jakýsi předvrchol hory. Odtud se nám otevírá překrásný pohled do karu mezi vrcholy obou Watzmannů.

Pamatuju si, že před 4 roky v srpnu, kdy jsem tu byl naposled, zde již leželo dost sněhu. Letos ani vločka. Následující úsek je mírnější, tak máme možnost si trochu vydechnout a připravit se na závěrečnou část výstupu. Přestože vrcholový kříž už máme na dohled, dolézáme k němu asi za 40 minut.Zastihli jsme tady skupinku asi 8 lidí, tak chviličku čekáme, svačíme,stačíme nakrmit loudící kavčata a pomalu se strojíme do feratového setu. Čeká na nás poslední část, přechod hřebínku mezi Hocheckem a Mittelzpitze jehož vrchol je ve výšce 2713 m.n.m.

Míjíme bivakovací boudu, cvakáme se do ocelových lan a pomalu postupujem dál. Pro Luďka je to první seznámení s feratovou technikou. Obtížné lezení to není, ale přeci jenom se pohybujem na 2000 m vysoké stěně, tak nikam nepospícháme. Po zdolání prostředního vrcholu se vracíme zpět na Hocheck a protože máme dobrý čas, zůstáváme tady asi hodinu. Bavíme se pozorováním kavčat, pochopitelně fotíme a nemůžem se nabažit překrásných výhledů. Je možno vidět Dachstein, Höchkönig i Glockner. Nakonec dolů ale musíme a tak se vydáváme pozvolna na sestup. Za 2 a 1/4 hodiny jsme na chatě, balíme zbylé věci a sestupujem dál do údolí. Tentokrát ale volíme trasu přes Kühroint Alm. Je to sice delší cesta, ale schůdnější a taky chceme vidět něco jiného. Na pastvinách doplňujeme vodu, využíváme ještě poslední možnost vidět celý masiv Watzmannu a pak už lesní cestou sestupujem až do vesnice k našemu autu.

Slunce pozvolna zapadá za štíty hor, když docházíme na parkoviště. Je pondělí 3.10.2011 18.15 hod. a náš výstup na vrchol Watzmannu je úspěšně ukončen. Po celé dva dny bylo nádherné a na říjen až nečekaně teplé počasí, které umožňovalo překrásné výhledy na okolní alpské velikány.

Ještě večer přejíždíme do Rakouska k Wolfgangssee, kde na nás čeká ferata v údolí potoka Rusbach i koupání v jezeře, ale o tom až někdy jindy.

Komentáře


lezec dne 30.10.

Ahoj,technicky náročný výstup to není,pokud jsou ideální meteo.podmínky-sucho,bez sněhu,bez námrazy.Jde opravdu jen o kondici a zdolání výškových metrů.v tomto případě je převýšení 2000.Kopec je právě vhodný pro začátečníky na seznámení se s vysokohorskou turistikou.Pouze závěrečná ferata mezi vrcholy je trošku náročnější,opět ne technicky, ale z hlediska závratí.Pod tebou je místy dost velká "díra".Bivak je úžasnej,jeden z mých snů je tam přespat a pozorovat západ i východ slunce!!Snad se tam ještě někdy vrátím.


Rudi dne 29.10.

Působivé! velmi pěkný videjko, překvapuje mne, jak snadně to na tom vypadá, ale nedělám si iluze o terénu, když se leze do 2,7k. Jsou tam nějaký obtížný úseky na šplhání (krom ferraty nahoře) ? protože na tom vydeu to tka trochu vypadá, že se "jen" šlapou výškové metry..
Přenocovat v tom bivaku taky musí být zajímavé..


Vyhledávání
O webu
Jsme parta lidí, kteří mají rádi přírodu a kteří mají především rádi Brdy. Proto převážnou část našeho volného času trávíme touláním se po tomhle krásném kousku naší krajiny. Využít každou volnou chvilku a ponořit se do nádherné a zatím ještě poměrně zachovalé přírody, prodírat se houštinami podél potoků, objevovat zastrčená místa, spát v boudě, v seníku, v nějaké ruině po vojácích nebo jen tak pod stromem, je naší touhou, touhou která nikdy neutichá.
Více o vzniku webu Brding.up4.cz P1130820
Facebook